Dům Veletržní 1

 Dům č. 1 se nápadně odklání od směru Veletržní ulice. Jde totiž o poslední z řady domů bývalé Rybářské ulice, které byly všechny zbourány. Na mapě z roku 1858 je jasně vidět souvislá zástavba Rybářské ulice, na místech domů č. 9 a 11 ale ještě stojí roztroušené menší domky. Přesněji je vidět stav na mapě z roku 1868. Dům č. 9 odpovídá půdorysně současné stavbě, je proto možné, že aktuální budova vznikla jeho přestavbou ve stylu domu č. 11. V roce 1906 už dům č. 11 stál zřejmě v současné podobě, mezi oběma domy se však nacházel průjezd, který musel být později zastavěn.

Opuštěný dům na ulici Veletržní 1 v Brně je posledním svědkem východní části Rybářské ulice, která spojovala Mendlovo náměstí s řekou Svratkou podél zaniklého Svrateckého náhonu. Dům je dodnes nápadný svojí šikmou polohou vůči ulici, v níž narušuje řadu moderních paneláků z 60. let 20. století.

Historie

Dům na Veletržní 1 nebyl původně ani jeden dům, ani nestál na Veletržní ulici. Ve skutečnosti jde o dvojici druhotně propojených domů (č. 9 a 11), jež původně tvořily spolu s dalšímu budovami východní část Rybářské ulice. Ta byla po přestavbě v létech 1961–1965 zrušena a její zbylá západní část byla zkrácena a domy přečíslovány. Nikdy zcela nenaplněnému velkolepému plánu přestavby Starého Brna v socialistickém duchu padla za oběť prakticky celá řada domů na jižní straně ulice. Na její severní straně ovšem žádné domy nestály, protože ji ještě krátce před přestavbou lemoval nyní čerstvě zasypaný Svratecký náhon.

První domky Rybářské ulice, vedoucí z nejstaršího náměstí v Brně k nivám při řece Svratce, začaly vznikat na jižním břehu jejího severního ramene (později Svrateckého náhonu) zřejmě již ve středověku. Spolehlivě zachycené jsou na všech mapách nejpozději od poloviny 17. století. Původně rozptýlená zástavba začala v 18. století získávat podobu ulice se souvislou řadou domů, za kterými se táhly zahrady až k dnešní Křížové ulici, resp. k hlavnímu korytu řeky. Prostor mezi dvěma rameny Svratky přirozeně poskytoval příležitost k rybolovu a tak se již od pradávna oblasti protkané říčními rameny a kanály říkalo Rybářská (Fischer gassen).

Současná budova Veletržní 1 vznikla spojením původních domů Rybářská 9 a 11 pravděpodobně ještě před přestavbou v 60. létech 20. století, v době, kdy původně zřejmě spíš obytné domy změnily svůj účel na výrobní. Odhadnout lze, že se tak mohlo stát v souvislosti nebo alespoň ve stejné době, kdy spojením roztroušených oděvních podniků ve dvorcích za Křížovou ulicí vznikla oděvní továrna Kras, tedy v první čtvrtině 20. století. Fasáda domu č. 9 byla zřejmě dodatečně připodobněna původní fasádě domu č. 11, dělící zdi byly na několika místech probourány a ve dvoře byl na rozhraní obou budov vystavěn nákladní výtah. Zda se tak stalo proto, že budova byla součástí areálu Krasu a tedy šlo původně o textilní výrobu, není jisté.

Na přelomu 50. a 60. let 20. století zamýšlelo vedení města zcela proměnit tvář Starého Brna, které svým vlhkým prostředím mezi náhonem a řekou, historickými sakrálními stavbami a nepravidelnými uličkami pokroucených domků neodpovídalo představě moderního socialistického velkoměsta. Jako první měl na řadu přijít prostor mezi výstavištěm a Mendlovým náměstím. Projekt Františka Kočího spočíval v demolici celé východní části Rybářské ulice a vybudování řady pěti dvanáctipodlažních paneláků podél jižní strany nové Veletržní třídy. Ta měla jako široky prospekt propojit prostor před výstavištěm s novým, corbusierovsky otevřeným a prosvětleným Mendlovým náměstím, prostým starých a zpuchřelých budov.

Demolice se opravdu na samém počátku 60. let rozběhly a jednou z prvních obětí se stal Svratecký náhon, čímž Brno nenávratně přišlo o řadu romatnických zákoutí a podstatnou část svého jedinečného rázu. Následně byla přeložena tramvajová trať z ulice Hlinky a v roce 1961 začala výstavba šestipodlažních budov na Mendlově náměstí a Křížové ulici. O rok později navázala stavba dvanáctipodlažních paneláků podél nové Veletržní třídy (název Veletržní ovšem získala až v roce 1991, v mezičase byla stále označována jako Rybářská ulice). Z pětice zamýšlených věžáků se nicméně v původní ose podařilo vystavěn jen první a poslední tři domy - z ne zcela jasných důvodů nebyl právě spojený dvojdům 9/11 zbourán a dodnes tak vybočuje v úhlu zaniklé ulice z řady paneláků.

Důvodem „ušetření“ jediného, posledního domu z ulice mohla být snad intenzivní výroba, kterou nebylo v dané době, kam přesunout a tedy dům zůstal dočasně na svém místě. Jde však o doměnky a skutečný důvod zachování továrny neznáme. Faktem zůstává, že pátý, vyprojektovaný a ke stavbě připravený věžák byl namísto jižní strany vybudován nesystémově na severní straně Veletržní ulice při Mendlově náměstí, kde stojí dodnes.

Ačkoliv dům organicky přináleží k areálu továrny Kras, nejpozději v roce 1970 (ale zřejmě již v době neuskutečněné demolice o deset let dřívě) se v něm nacházel zcela jiný podnik, nazvaný poeticky Obnova Brno. Ta se podle zápisu v obchodním rejstříku zabývala rozmanitou škálou činností s gumou, jako bylo pokládání gumových podlah, opravy gumových lehátek, člunů a strojů a zejména výkup a protektorování duší a pneumatik.

Podnik Obnova Brno v prostorech domu sídlil až do roku 1996, kdy zanikl a dům nadále sloužil menším firmám, mj. jako kancelářské prostory, autoservis nebo sklad zboží vietnamských prodejců. Od roku 2021 byl objekt opuštěný a v roce 2022 se stal volně přístupným. jeho další osud je tak krajně nejistý.

Popis

Budova s fasádou v novoklasicistním stylu vznikla spojením domu Rybářská č. 11 se dvěma podlažími a jedenácti okenními osami a menšího domu Rybářská č. 9 se sedmi okenními osami, který byl možná druhotně připodobněn sousední stavbě (tato hypotéza zůstává nepotvrzena). Oba domy svírají mírný úhel cca 10°, který odpovídá obloukovitému zaústění někdejší Rybářské ulice do Mendlova náměstí podél Svrateckého náhonu.

K pravidelnému, obdélníkovému půdorysu domu č. 11 přiléhá půdorysně skosený dům č. 9 s výtahovou šachtou. Na oba dva domy navíc do roku 2007 navazovaly dvorní trakty jedno- až dvoupodlažních průmyslových staveb vybíhajících směrem do prostoru továrny Kras. Díky jejímu dvojitému původu jsou v budově dvě schodiště a zatímco vnitřní prostor starší a větší budovy je tvořen centrální chodbou lemovanou dvěma řadami místností (což nasvědčuje hypotéze, že šlo původně o bytový dům), menší dům je tvořen prostornými sály přes celou šířku budovy, nesenými železobetonovými stropy. Kontrast novoklasicistní fasády s moderní armovanou nosnou konstrukcí domu č. 9 je zarážející, vysvětlením může být buď dodatečné připodobnění moderní stavby z 1. čtvrtiny 20. století sousednímu domu nebo naopak pozdější rekonstrukce, při které byla zachována pouze fasáda staršího domu.

Hlavní vchod do budovy není z ulice ale skrze vrátnici při průjezdu oddělujícím budovy od tovární rozvodny a ze zadní strany přes schodiště. Vzhledem k tomu, že budova byla v průběhu let několikrát přestavována, je její původní dispozice neznámá.

V roce 2022 patří budova akciové společnosti Mendel Plaza, která již řadu let slibuje zacelení prostoru po zbourané továrně Kras výstavbou nových domů. Naneštěstí podle prezentovaného projektu budovy stylově naváží na paneláky z 60. let namísto odkazu k starší historii kdysi jednoho z nejhezčích a nejdříve osídlených zákoutí v Brně. S domem na Veletržní 1 se proto jako s jediným svědkem opravdu starého brna nepočítá. Přesto, že zázrakem přežil radikální bourání za socializmu, je nyní v plánu jeho demolice.

Dům na Veletržní 1 vznikl spojením větší pravé části (původně Fischergasse/Rybářská 11) a k ní dodatečně připodobněné levé části (Fischergasse/Rybářská 9), kde stál pravděpodobně dříve starší dům.

Dům stál původně takřka na břehu Svrateckého náhonu, který protékal prostorem trávníku v levé části fotky.

Zadní část domu a jeho dvůr těsně přiléhaly k areálu oděvní továrny Kras, se kterou tvořily jeden průmyslový blok. Dům továrnu přežil o řadu let.

Pohled na severní štít svádí k myšlence, že byl dům vystavěn rovnou jako továrna. Nicméně nepravidelně umístěná okna by mohla svědčit i o pozdější adaptaci původně bytového domu.

Prohlídku domu překypujícího smutkem započněme v přízemí. Výrobní sál s železobetonovým stropem svědčí o přestavbě domu na továrnu zřejmě až v průběhu 20. století.

Vposledku budova sloužila jako sklad zboží vietnamským prodavačům oblečení. To už tu není, za to krabice od něj, plachty a obaly se válí všude.

Přízemní kancelář obývají lidé, kteří jsou na normální bydlení buď příliš nezávislí nebo příliš závislí. Podle toho to taky uvnitř vypadá.

Ohromná moc vrátného se zde vtělila do podoby celé stovky klíčů. naneštěstí už na nás na věšáku nečeká ani jediný. Nezbývá než se do patra vydat bez výbavy.

Schodiště překypuje nechtěnými poklady, pořád ale zbývá úzká ulička k průchodu do vyyších sfér.

Hlavní chodba původního domu Rybářská 11. Sádrokratonové příčky, trapézový plech a odpadky všude.

Dílčí chodbička u záchodů a ztadní schodiště. Frézované veřeje dýchají posledními záchvěvy mizející elegance.

Pohled od uprázdněného dvora. tady kdysi stála pitoreskní továrna Kras se svou spoustou přístavků, hal, dvorků a komínů, jež zdědila po svých předchůdcích ve vnitrobloku. Dnešní město ale nesmí vypadat romanticky a tak továrna zmizela bez náhrady.

Dům č. 9 utrpěl přístavbou průmyslového zázemí víc - vedle výtahové šachty sv roce 2014 propadla střecha a v prvním poschodí se tak objevila nechtěná zimní zahrada.

Otvor se stalnepřímým důsledkem demolice dvorního traktu v roce 2009. Střecha byla zřejmě od té doby narušena v místě, kde k ní původně přiléhala dvoupodlažní tovární hala.

Z vedlejší haly zůstaly ve vzduchu visící zbytky vzduchoinstalace. Snad kdysi sloužila pro nafukování opravovaných duší a gumových člunů…

Mohutné roury vzduchotechniky nám připomínají chapadla plovoucí chobotnice nebo třeba…

…sušící helmu u kadeřníka.

Každý ze dvou původních domů má vlastní rozlehlou půdu.

Za komínem se válí druhdy rudá hvězda, dnes, pravda, mírně pobledlá.

Únor 1948 se v Obnově zřejmě oslavoval s náležitou vervou…

…pan Augusta totiž už dva dny před státním svátkem utrpěl pracovní úraz. Z následných dokumentů je patrné, že v roce 1970 budova stále ještě nesla adresu Rybářská 11.

Také na tomto výhrůžném dopise se vyskytuje odkaz na únor. Důležitější ovšem je, že pan Přibyl z podniku socialistické práce Technoplyn v Praze napsal do pozdravu „Míru zdar“ namísto „Smíru zdar“!

Obnova města Brna. Podnik přiléhavého názvu by byl zapotřebí zřejmě i dnes, kdy se budovy v Brně často místo obnovy dočkají rovnou demolice.

Nejzáhadnější z předmětů na půdě čeká v jejím temném koutě. Těžko říct, zda tablo s devaterem mladých mužů pochází z předválečného či poválečného období, napsáno na něm totiž není zhola nic.

Zdroje

1. Balúch, T.: Simulace revitalizace panelového domu se záměrem dosažení mezinárodního certifikátu pro výstavbu budov. Diplomová práce na Vysokém učení technickém. Brno, 2019.
2. Haluza, O.: Obrat u Mendel Plaza: Komplex pěti budov se zřejmě začne stavět příští rok. Dostupné z https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/mendel-plaza-brno-vystavba-komplex-mendlovo-namesti.html.
3. Peníze.cz: Obnova města Brna, státní podnik v likvidaci, IČO: 00100731. Dostupné z https://rejstrik.penize.cz/00100731-obnova-mesta-brna-statni-podnik-v-likvidaci.